|
|
Jazyková situace v původem českých komunitách na Jižní Ukrjině (zejm. na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka)
Sukhanek, Oleksandr ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Abstrakt. Práce se věnuje jazykové situaci v původem českých komunitách na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka. Na základě materiálů získaných během terénního výzkumu v těchto jazykových komunitách a studiu archivních materiálů prezentuje důvody vystěhovalectví z českých zemí a vznik a vývoj českých obcí na jihu tehdejšího Ruska. Popisuje jevy a změny ve všech jazykových rovinách, ke kterým došlo vlivem majoritního jazyka (ruštiny, popřípadě ukrajinštiny) a které rysy severovýchodočeských nářečí se v mluvě obyvatel těchto komunit dochovaly. Klíčová slova: krymští Češi, Krym, Tauridská gubernie, Alexandrovka, Bohemka, Tabor, Carekvič, Novgorodkovka, Čechohrad, česká krajanská komunita, etnická menšina, jazyková komunita, migrace, odchylka výslovnosti, severovýchodočeská nářečí, interference.
|
|
|
Čeští migranti v Polsku z pohledu transnacionalismu
Roztočilová, Zuzana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zabývá současnou českou emigrací do Polska. Zkoumá, jak její zástupci vnímají svou in- tegraci do polské společnosti a současně udržují transnacionální sociální vazby v České republice. Autorka vychází z teorie transnacionální migrace. Migranti v rámci této teorie udržují vazby jak s novou zemí, tak se zemí původu. Tímto vytváří transnacionální sociální síť, která spojuje prostor dvou států. Současně s tímto procesem nicméně probíhá proces integrace. Migranti se tak integrují do přijímající společnosti, aniž by zpřetrhali vazby se svojí domovinou. Pomyslný prostor, ve kte- rém se migranti nachází, se označuje za transnacionální sociální pole, ve kterém se utváří identity migrantů. Tito migranti jsou označování jako transmigranti. V teoretické části práce autorka před- staví teoretická východiska výzkumu transnacionální migrace a transnacionální identity. Věnuje se také obecné migraci do Polska a českým menšinám v Polsku. Ve druhé části vysvětlí metodologii výzkumu, věnuje se zejména (auto) biografickému přístupu, technikám sběru dat a jejich analýze. Autorka provedla celkem 11 hloubkových rozhovorů, které analyzovala kódováním. Výstupy z ana- lýzy shrnuje v poslední části práce. V závěru odpovídá na výzkumné otázky.
|
|
|
Historie a současnost české komunity ve Francii se zaměřením na spolkový život
Havlová, Zuzana ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Bořek - Dohalská, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou komunitou ve Francii v minulosti a v současné době, celkově se zaměřuje na spolkový život českých krajanů. Cílem práce je získat o tomto tématu základní přehled, najít zajímavé souvislosti a poukázat na významnou roli krajanských spolků pro Čechy žijící ve Francii. Práce vychází z rešerše literárních a internetových zdrojů, z poznatků získaných prostřednictvím dotazníků a dalších konverzací a ze zkušeností autorky práce nabytých při jejím studijním pobytu v Nantes. První část práce podává základní informace o historii české emigrace do Francie, vývoji krajanských spolků a počátcích českých škol a středoškolských sekcí ve Francii. Druhá část práce uvádí přehled současných asociací a dalších institucí, souvisejících s Čechy a s prezentací české kultury ve Francii. Blíže se zabývá činností vybraných česko-francouzských asociací fungujících v různých francouzských regionech, do kterých se čeští krajané mohou aktivně zapojit. Představitelé těchto spolků poskytli vyplněním dotazníku zajímavé informace a postřehy ohledně nejoblíbenějších spolkových aktivit, zájmu krajanů o činnost asociace, kurzů češtiny pro Francouze, možností spolupráce s institucemi z České republiky či budoucího vývoje jejich asociace.
|
|
|
Jazyková situace v původem českých komunitách na Jižní Ukrjině (zejm. na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka)
Sukhanek, Oleksandr ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Abstrakt. Práce se věnuje jazykové situaci v původem českých komunitách na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka. Na základě materiálů získaných během terénního výzkumu v těchto jazykových komunitách a studiu archivních materiálů prezentuje důvody vystěhovalectví z českých zemí a vznik a vývoj českých obcí na jihu tehdejšího Ruska. Popisuje jevy a změny ve všech jazykových rovinách, ke kterým došlo vlivem majoritního jazyka (ruštiny, popřípadě ukrajinštiny) a které rysy severovýchodočeských nářečí se v mluvě obyvatel těchto komunit dochovaly. Klíčová slova: krymští Češi, Krym, Tauridská gubernie, Alexandrovka, Bohemka, Tabor, Carekvič, Novgorodkovka, Čechohrad, česká krajanská komunita, etnická menšina, jazyková komunita, migrace, odchylka výslovnosti, severovýchodočeská nářečí, interference.
|
|
|
Symbolic and Ethnic Identity in Wilber, Nebraska; America's Czech Capital
Tichý, Brianna Noelle ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou etnickou skupinou žijící ve městě Wilber, které se nachází v americkém státě Nebraska. Díky teorii H.J. Ganse o symbolické etnicitě je Wilber často nazýván hlavním městem Čechů ve Spojených státech. Práce dále zkoumá jak poslední generace příslušníků české komunity ve Wilberu udržuje svoji národní etnicitu živou, a zda je přežití této národnostní menšiny dlouhodobě udržitelné. V neposlední řadě se tato práce také zabývá tím, do jaké míry je česká etnicita ve Wilbru autentická, a zda-li má spíše symbilický charakter, či je kompletně něčím jiným. Klíčová slova Symbolická etnika, Etnická komunita, Česká komunita, Poslední generace příslušníky, Čecho-američany
|
|
|
Vliv zániku německé komunity na nynější komunitu
Köhlerová, Ivana ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá odsunem obyvatel německé národnosti po druhé světové válce z pohraniční severomoravské obce Velké Losiny a dopadem tohoto odsunu na nynější komunitu ve Velkých Losinách. Cílem práce bylo zjistit, jestli odsun původní německé komunity z Velkých Losin a osídlení obce novoosídlenci ovlivňuje tuto nově vzniklou komunitu a jakým způsobem. K dosažení cíle práce byla sestavena komparativní studie, ve které byl porovnán vývoj starousedlické obce Bludov s vývojem novoosídlenecké obce Velké Losiny. Vývoj byl analyzován v sedmi časových obdobích (do roku 1918; 1918-1938; 1938-1945; 1945-1948; 1948-1960; 1960-1989; 1989 po současnost) a v jedenácti oblastech života komunit (počet obyvatel, národnost a regionální příslušnost, politická orientace, hospodářství, sídelní typ obce, bydlení a architektury, občanská vybavenost, občanská iniciativa, náboženství, lidová kultura, jazyk pro denní komunikaci, vztah k obci jako k místu svého domova), které byly v této práci sestaveny na základě analýz výzkumů a studií provedených v severomoravském, jihomoravském a českém pohraničí popisujících vliv odsunu německého obyvatelstva. Údaje pro analýzy obou obcí byly čerpány z kronik a dalších archiválií Státního okresního archivu Šumperk, dále z tištěných publikací a elektronických databází Českého...
|
|
|
Šetrné formy cestovního ruchu jako součást rozvojové pomoci (se zaměřením na české vesnice v rumunském Banátu)
Angelisová, Marie ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Vaško, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití šetrných forem cestovního ruchu v rozvojové pomoci na příkladu české komunity v rumunském regionu Banát. Krajané z Čech, kteří v Rumunsku žijí již od počátku 19. století, si díky dlouhé izolaci uchovali tradiční způsob života, zároveň se však tamní české vesnice potýkají se sociálními a ekonomickými problémy, které ohrožují jejich další existenci. Situaci českých krajanů v rumunském Banátu se dlouhodobě věnuje projekt asistenční pomoci koordinovaný společností Člověk v tísni pod záštitou vlády ČR. Projekt se v posledních letech zaměřuje výhradně na rozvoj šetrné turistiky a podnikatelských příležitostí. Cílem práce je analyzovat projekt rozvoje agroturistiky v českých vesnicích, jeho jednotlivé výstupy, dopady cestovního ruchu na život české komunity a vyhodnotit destinaci pomocí SWOT analýzy.
|
host ::
RSS.